Čemu se vyhnout při sběru hub – jedovaté houby

Ke konci léta patří houby. U nás je sběr velmi oblíben. A hned jak se objeví zprávy, že rostou, vyrojí se v lese davy houbařů. Někdo jezdí jen na svá oblíbená a prověřená místa, někdo se jen tak toulá po lese a sbírá.

Většina z nás sbírá jen pár druhů a ostatní přechází. Mohou být jedovaté. Ano v lese nerostou jen hřiby, ale různě jedovaté houby, které mohou poškodit naše zdraví, některé jsou i smrtelně jedovaté. Dnes si zástupce těch nejjedovatějších hub představíme.

Muchomůrka zelená

Mochomůrka zelená - foto: Stu Phillips
Mochomůrka zelená – foto: Stu Phillips

Latinsky: Amanita phalloides. Naše nejjedovatější houba. Roste v listnatých a smíšených lesích v průběhu celého léta až do pozdního podzimu.

Klobouk má 60-150mm v průměru, je kuželovitý, později vyklenutý, ve stáří až plochý. Barva klobouku je zelená, někdy až olivově zelená. je vysoká 7-15 cm.

Příznaky otravy se dostavují 8 – 24 hodin po požití. Postižený pociťuje únavu, žaludeční nevolnost, závratě, bolesti hlavy, pocit chladu až mrazení. Nevolnost se pak stupňuje, nastupují bolesti žaludku, doprovázené silným dávením a vodovitými průjmy. Jed velmi poškozuje játra a ledviny. I když po několika dnech může dojít ke zlepšení, právě poškození jater a ledvin je velmi nebezpečné a oběti umírají na selhání těchto orgánů.

Pavučinec plyšový

Pavučinec plyšový - foto: Archenzo
Pavučinec plyšový – foto: Archenzo

Latinsky: Cortinarius orellanus. Pavučinec je velmi rozšířený rob hub, na světě je až 2000 druhů. Některé jsou jedlé a některé jsou jedovaté, všechny si jsou velmi podobné, raději se vyvarujte tomuto druhu.

Pavučinec plyšový je 3 – 7 cm vysoký a má klobouk o průměru 3-8 cm. Kloubouk je sametově plstnatý a je rezavo hnědý.

Otrava se může projevit až za několik dní ( 4-6 ), někdy i déle. Otrava způsobuje akutní selhání ledvin.

Roste v listnatých lesích, zejména pod duby, buky a habry, od července do října.

Muchomůrka tygrovaná

Muchomůrka tygrovaná  - foto: Jonas
Muchomůrka tygrovaná – foto: Jonas

Latinsky: Amanita pantherina. Velmi jedovatá. Pozor, je možné ji zaměnit s oblíbenou růžovkou.

Klobouk polokulovitý, 4 – 10 cm, později vyklenutý, žlutohnědý, šedohnědý či hnědý, na okraji rýhovaný, s bílými, snadno smytelnými bradavčitými vločkami. Vysoká je je 6-12 cm.

Menší množství způsobuje těžké psychotropní otravy, často s trvalými následky, větší množství může způsobit i smrt.

Čepičatka jehličnanová

Čepičatka jehličnanová - foto: Lebrac
Čepičatka jehličnanová – foto: Lebrac

Latinsky: Galerina marginata .

Klobouk má v průměru 7-10 cm, má štíhlou nohu, je vysoká 2-9 cm. Barva je za vlhka šedohnědá až tmavohnědá, na středu nejtmavší, za sucha přechází do žlutohněda.

Roste v létě a vyskytuje se nejčastěji v trsech, někdy roste i jednotlivě, ve smrkových monokulturách. Pozor snadno se může zaměnit s přímo delikátní houbou Opeňkou měnlivou.

Pozor na pověry

Je i několik pověr, podle kterých se prý rozpoznají jedlé houby od jedovatých, ale pozor neplatí:

  • podle chutě a vůně  – jedovaté smrdí a jsou hořké. NE. Například muchomůrka zelená voní příjemně nasládle.
  • jedlé jsou okousané od plžů  – NE – plžům toxiny některých jedovatých hub nevadí.

To byly 4 jedovatí zástupci hub, které můžeme najít v našich lesích. Některé jsou pak pro neznalé snadno zaměnitelné s jedlou houbou. Sbírejte jen druhy, které bezpečně poznáte. A ostatní nechte dále růst.

úvodní foto: Tauno Erik

 

 

 

Líbil se vám tento článek? Sdílejte ho se svými přáteli. Díky za sdílení.Share on Facebook
Facebook
Tweet about this on Twitter
Twitter
Email this to someone
email
Share on Google+
Google+
Pin on Pinterest
Pinterest
Print this page
Print

Napsat komentář