Ke konci léta patří houby. U nás je sběr velmi oblíben. A hned jak se objeví zprávy, že rostou, vyrojí se v lese davy houbařů. Někdo jezdí jen na svá oblíbená a prověřená místa, někdo se jen tak toulá po lese a sbírá.

Většina z nás sbírá jen pár druhů a ostatní přechází. Mohou být jedovaté. Ano v lese nerostou jen hřiby, ale různě jedovaté houby, které mohou poškodit naše zdraví, některé jsou i smrtelně jedovaté. Dnes si zástupce těch nejjedovatějších hub představíme.

Muchomůrka zelená

Mochomůrka zelená - foto: Stu Phillips

Mochomůrka zelená – foto: Stu Phillips

Latinsky: Amanita phalloides. Naše nejjedovatější houba. Roste v listnatých a smíšených lesích v průběhu celého léta až do pozdního podzimu.

Klobouk má 60-150mm v průměru, je kuželovitý, později vyklenutý, ve stáří až plochý. Barva klobouku je zelená, někdy až olivově zelená. je vysoká 7-15 cm.

Příznaky otravy se dostavují 8 – 24 hodin po požití. Postižený pociťuje únavu, žaludeční nevolnost, závratě, bolesti hlavy, pocit chladu až mrazení. Nevolnost se pak stupňuje, nastupují bolesti žaludku, doprovázené silným dávením a vodovitými průjmy. Jed velmi poškozuje játra a ledviny. I když po několika dnech může dojít ke zlepšení, právě poškození jater a ledvin je velmi nebezpečné a oběti umírají na selhání těchto orgánů.

Pavučinec plyšový

Pavučinec plyšový - foto: Archenzo

Pavučinec plyšový – foto: Archenzo

Latinsky: Cortinarius orellanus. Pavučinec je velmi rozšířený rob hub, na světě je až 2000 druhů. Některé jsou jedlé a některé jsou jedovaté, všechny si jsou velmi podobné, raději se vyvarujte tomuto druhu.

Pavučinec plyšový je 3 – 7 cm vysoký a má klobouk o průměru 3-8 cm. Kloubouk je sametově plstnatý a je rezavo hnědý.

Otrava se může projevit až za několik dní ( 4-6 ), někdy i déle. Otrava způsobuje akutní selhání ledvin.

Roste v listnatých lesích, zejména pod duby, buky a habry, od července do října.

Muchomůrka tygrovaná

Muchomůrka tygrovaná  - foto: Jonas

Muchomůrka tygrovaná – foto: Jonas

Latinsky: Amanita pantherina. Velmi jedovatá. Pozor, je možné ji zaměnit s oblíbenou růžovkou.

Klobouk polokulovitý, 4 – 10 cm, později vyklenutý, žlutohnědý, šedohnědý či hnědý, na okraji rýhovaný, s bílými, snadno smytelnými bradavčitými vločkami. Vysoká je je 6-12 cm.

Menší množství způsobuje těžké psychotropní otravy, často s trvalými následky, větší množství může způsobit i smrt.

Čepičatka jehličnanová

Čepičatka jehličnanová - foto: Lebrac

Čepičatka jehličnanová – foto: Lebrac

Latinsky: Galerina marginata .

Klobouk má v průměru 7-10 cm, má štíhlou nohu, je vysoká 2-9 cm. Barva je za vlhka šedohnědá až tmavohnědá, na středu nejtmavší, za sucha přechází do žlutohněda.

Roste v létě a vyskytuje se nejčastěji v trsech, někdy roste i jednotlivě, ve smrkových monokulturách. Pozor snadno se může zaměnit s přímo delikátní houbou Opeňkou měnlivou.

Pozor na pověry

Je i několik pověr, podle kterých se prý rozpoznají jedlé houby od jedovatých, ale pozor neplatí:

  • podle chutě a vůně  – jedovaté smrdí a jsou hořké. NE. Například muchomůrka zelená voní příjemně nasládle.
  • jedlé jsou okousané od plžů  – NE – plžům toxiny některých jedovatých hub nevadí.

To byly 4 jedovatí zástupci hub, které můžeme najít v našich lesích. Některé jsou pak pro neznalé snadno zaměnitelné s jedlou houbou. Sbírejte jen druhy, které bezpečně poznáte. A ostatní nechte dále růst.

úvodní foto: Tauno Erik