Klasické zahrádkaření bývá spojené s neustálým odstraňováním plevele a okopáváním. Práce je to nekonečná, a tak není divu, že se zahrádkáři nové generace snaží nalézt postupy, jež by jim práci usnadnily a zároveň prospívaly užitkovým i okrasným bylinám a dřevinám. 

Řešení nabízí mulčování ‒ zemědělský postup, kdy se kolem pěstovaných rostlin nastýlá vrstva organického materiálu ‒ mulče.

Na zahradě jako v přírodě

Volnou, ničím nepokrytou půdu v přírodě nenajdeme. Byla by až příliš zranitelná a pravděpodobně by zmizela s prvním silnějším deštěm ‒ děje se tak na rozoraných lánech. V přírodě se navíc vše beze zbytku zužitkuje, mrtvá biomasa se vrací zpět do půdy.

Názornou ukázkou těchto procesů je les. Na rozdíl od okopávaných záhonků, které po pár dnech naší nečinnosti začnou opět zarůstat plevelem, les se svým podrostem a vrstvami listí na nás bude naopak stále působit upraveně a harmonicky.

A právě tento koloběh inspiruje novodobé zahrádkáře, zejména ty, kteří se zajímají o ekologické zemědělství, samozásobitelství nebo permakulturní pěstování.

Co vše lze použít jako mulč

Lze vybírat z široké škály mulčovacích materiálů. Záleží, zda pěstujeme zeleninu, květiny nebo toužíme po estetické bezúdržbové zahrádce s okrasnými jehličnany před domem ve městě. V každém případě půdu kolem rostlin překrýváme minimálně 10 cm vysokou vrstvou mulče.

Před položením mulče je dobré půdu prokypřit ‒ hlavně při pěstování zeleniny. Sazenice pak vysazujeme do „hnízdeček“, která v mulči vyhloubíme. Případně mulčem obkládáme okolí keříků a bylinných trvalek. Jejich kořeny tak nebudou trpět nedostatkem vlhkosti a povětrnostními vlivy.

Ukázky různých druhů mulčovacích kůr a štepků od Agro CS:

Organické materiály

  • Posekaná tráva ‒ vhodnější je v kombinaci s dalšími druhy mulčů, samotná může plesnivět.
  • Sláma nebo seno ‒ mulčují se jimi záhony určené pro dýně i ostatní zeleninu. Slámou se obkládají rybízy.
  • Mulčované nebo celé listí ‒ na podzim se doporučuje přihrnout ho ke stromům a keřům, aby jim nenamrzaly kořeny.
  • Kůra jehličnatých stromů ‒ borová se hodí třeba na mulčování zahradních kultivarů borůvek.
  • Štěpka ‒ vhodnější štěpka je z ovocných a jiných listnatých dřevin, ta z jehličnatých okyseluje půdu. Mulčují se jí kyselomilné rostliny, například rododendrony.
  • A jakákoliv další rostlinná hmota, dokonce i plevel odstraněný z jiných ploch.

Umělé a anorganické mulče

  • Různé druhy zahradních textilií a fólií ‒ znají je všichni, kdo se věnují pěstování jahod, ale pro ekologické hospodaření je vhodnější mulč přírodní.
  • K mulčování se dokonce se používají i kartony ze starých krabic, které pomohou s rekultivací ploch, jež jsou zarostlé zvlášť odolným plevelem.
  • Vrstvení oblázků ‒ kamínky mají spíše okrasnou funkci.

mulčovací kůra

štěpky

Výhody a nevýhody mulčování

Hlavní rolí silné vrstvy mulče je zabránit růstu plevelů v okolí zeleniny, okrasných keříků i květin, a osvobodit tím zahrádkáře od věčného odstraňování nežádoucí konkurence. Nastýláním se také zabrání utužení horní vrstvy půdy, která může dýchat, a dostane se do ní tak i více kyslíku a dalších plynů. Podpoří se činnost mikroorganismů, jež rozkládají mrtvou hmotu na základní prvky. 

Mulč se stává zdrojem humusu a dalších organických látek.

Živiny se tímto způsobem do půdy navracejí zpět. A v neposlední řadě bude zahrada působit upravenějším dojmem.

Avšak ani mulčování není bez rizika. Ve vrstvách sena a slámy mohou nacházet útočiště slimáci ‒ třeba obávaný plzák španělský nebo drobní hlodavci ‒ hraboši a hryzci. Při mulčování štěpkou může docházet k šíření houbových chorob, baktérií a plísní. Nevhodně zvolený druh štěpky také dokáže proměnit poměry na stanovišti, zejména pH půdy. U jemně posekané čerstvé trávy, je-li v silné vrstvě, hrozí nebezpečí, že bude zahnívat.

Obtížné je mulčování na pozemcích, které se nacházejí na svazích. Problém představuje i vítr, proto je lepší nastýlat mírně vlhký materiál, aby ho neodnesl hned první vánek. Riziko rozfoukávání již nastlaného materiálu přichází i se suššími obdobími, kdy nastlané vrstvy vysychají a snižují svoji hmotnost.

Každopádně je mulčování perspektivní metoda, jež její propagátoři neustále zdokonalují. V případě mulčování trávou, senem nebo listím se zbavíme rostlinné hmoty, kterou bychom v lepším případě dali do kompostu, v horším do kontejneru na biologický odpad.

Marcela Malcová – autor článku