Celer

Celer je výborné antirevmatikum, dokáže však léčit také dnu a ledviny. Je považován za afrodiziakum, a to pro obě pohlaví. Možná tedy přehodnotíte jeho pěstování, i když vám jeho pronikavé aroma příliš nelahodí.

vegetables-699998_640

Výsev a výsadba

Vzhledem k dlouhému vegetačnímu období se celer vysévá už v únoru, nejpozději v březnu. Sazenice celeru vysazujeme ale až v květnu. Pro urychlení klíčení se doporučuje namočit osivo na jeden den do vody o teplotě mezi 20 a 30°C. Nevysazujte jeho sazenice příliš hluboko. Rozhodně je pohodlnější si je koupit než předpěstovat. Nejsou náročné ani na půdu, ani na hnojení. Při výsadbě dodržujeme spon 40 x 35 cm nebo 40 x 40 cm.

Půda

Celeru se skvěle daří na středně těžkých až těžkých půdách, ideální je, když jsou prohnojené chlévskou mrvou nebo kompostem. Měla by to být půda s dobře zajištěnou stálou půdní vlhkostí. Pro výsadbu vybírejte jen silné sazenice, ty vytáhlé jsou nevhodné. Do smíšených kultur je vhodné jej vysazovat společně s květákem, fazolemi a špenátem. Nesnese se ale se salátem a pórem.

Hnojení

Během růstu mají bulvy celeru zvýšené nároky na výživu, to znamená, že je třeba celer přihnojit ještě jedenkrát, a to fytogenním vápencem anebo plnohodnotným biologickým hnojivem.

Mrkev

Půda

Mrkev potřebuje během svého růstu dobře propustnou kyprou půdu, která byla v průběhu podzimu zryta do hrubé brázdy. Před výsevem zúrodníme půdu ještě dostatečnou dávkou dobře vyzrálého kompostu. Z půdy odstraňujeme plevele, kamení a pečlivě ji zpracujeme. Je totiž důležité, aby vývoji kořenů nic nebránilo v růstu.

carrots-1082251_640

Výsev

Výsev mrkve lze provádět již od začátku března, neboť mrkev ke klíčení nepotřebuje nijak vysoké teploty. Je vhodná také do smíšených výsadeb s česnekem, pórem, cibulí nebo celerem. Rozhodně ji však nikdy nepěstujeme společně s červenou řepou.

Jednocení

Poté, co vzejdou semenáčky, jednotíme je na 2 cm. Jestliže rostliny rostou příliš hustě, často zůstanou jen malé a navíc se i rozvětvují. Z prvního jarního výsevu vypěstovanou mrkev konzumujeme čerstvou. Pro zimní uskladnění volíme spíše výsev pozdních odrůd, jež se vysévají od května do června.

Zálivka

Mrkev sice potřebuje v průběhu celé doby růstu rovnoměrnou vlhkost, ale to neznamená, že pro jednu zálivku použijeme nadměrné množství vody. U velkých mrkví po přelití dochází k pukání a rovněž se zhoršuje jejich chuť.

Sklizeň

Rané jarní odrůdy mrkve sklízíme už za 3 až 4 měsíce od výsevu, pozdní odrůdy sklízíme po 4 až 5 měsících a nejdéle na záhonech zůstávají mrkve určené pro uskladnění. Podle sklizně vybírejte tedy i odpovídající odrůdu mrkve.