Rychle rostoucí dřeviny

Přestože se to při pohledu na sluncem zalitou oblohu nezdá, je dobré již dnes přemýšlet o vhodném způsobu vytápění. Máte-li větší zahradu či neobdělaný kus pole, můžete přemýšlet o založení vlastní energetické plantáže. Díky rychle rostoucím dřevinám je to více než snadné.

 Kromě netradičního prvku tak získáte i elegantní a krásný porost, který ozvláštní váš donedávna zanedbaný kus zahrady. Pokud rovněž přemýšlíte o ekologickém vytápění nebo o úspoře financí vynaložených na energii, jsou rychle rostoucí dřeviny jasnou volbou.

 Fenomén rychle rostoucích dřevin, především pak vrb a topolů, není zas tak mladý, jak bychom si mohli myslet. Přestože se o něm u nás hovoří až v poslední době, ve světě se jím začali zabývat už před více než dvaceti lety. Velký podíl na tomto rozmachu má především papírenský průmysl, jenž začal o tzv. výmladkových plantážích uvažovat ekonomicky.

 Díky drahému způsobu vytápění a přechodu od fosilních paliv k ekologičtějším zdrojům se tento nový byznys začal šířit do celého světa. I když se většinou o podobném způsobu hospodaření uvažuje ve velkém, můžete si vlastní energetickou plantáž vytvořit i u vás doma.

Jaké rychlorostoucí dřeviny použít

 Základem je výběr výmladkové plantáže a volba druhu dřeva. U nás se nejčastěji používají

  • japonské topoly
  • vrby
  • pajasany
  • jilmy,
  • olše a jeřáby.

Novinka, které se v našem podnebí začíná poměrně dařit, se jmenuje paulovnie plstnatá. Jde o rychle rostoucí strom, původem z Asie, jehož dřevo se hodí jak na topení, tak i na výrobu nábytku, či jako další stavební materiál.

 Samotné pěstování pro vlastní spotřebu není nikterak náročné. Předem vybrané místo nejprve odplevelte a poté zorejte půdu. Zorání by mělo proběhnout na podzim, tedy v době, kdy nedochází k vysychání půdy. Do připravené půdy sázíme buďto řízky, mladé výhonky, nebo výmladky. Můžeme přihodit mulčovací kůru nebo čerstvě pokosenou trávu. Mimo to provádíme pravidelnou kontrolu růstu, kdy od rodičovského stromu, tzv. matečnice, odštěpujeme mladé výhonky. Ty pak poslouží jako nové stromky pro výmladkovou plantáž. Topoly se sklízejí už za 2–6 let.

Sklizeň a zpracování

 Na velké plochy zasázených stromů se používají speciální stroje, které rychle rostoucí dřeviny uříznou a vytvoří z nich štěpku neboli materiál ke spalování. Přestože v současné době existuje jen malá řádka výrobců zaměřujících se na drobné pěstitele, lze využit služeb malých štěpkovačů či jiných důmyslných zařízení. Další variantou je možnost odvozu vašeho energetického materiálu na pilu nebo do spalovny, kde vám odpovídající množství rychle rostoucí dřeviny smění za peníze. Poslední alternativou je vlastnoruční zpracování za pomoci ruční či motorové pily.

 I když takovéto jednodruhové plantáže mnohdy vyvolávají obavy, je více než jasné, že se stávají jednou z variant, jak zacelit energetickou díru po neobnovitelných fosilních palivech.

foto: michal vrba

Napsat komentář