Péče o pokojové rostliny v zimních měsících

Pokojové rostliny – zimní péče

Svět květin je velmi pestrý a různorodý. Podivuhodné jsou také rozdíly ve velikosti mezi odlišnými druhy. Mnohé květiny jsou pro nás nejen zdrojem potěšení pro oko, ale i pro naše čichové buňky, neboť kouzelně voní. Existuje také dlouhá řada rostlin, které se doporučuje pěstovat v interiérech proto, že jsou schopny zachycovat z ovzduší látky pro člověka škodlivé. U některých rostlin tvoří hlavní ozdobu květy, nicméně u mnohých pokojových rostlin vidíme jejich hlavní estetickou hodnotu v kráse jejich různě tvarovaných a zabarvených listů.

Zálivka v zimě je problematická

Největší starosti mají pěstitelé v průběhu zimy vždy se zálivkou pokojových rostlin. Jako vždy je třeba se v prvé řadě řídit požadavky jednotlivých druhů rostlin. V úvahu se musí brát také stanoviště, vzdušná vlhkost a teplota, světelné podmínky, druh substrátu a další podmínky. Výše uvedené podmínky zároveň ovlivňují dávku zálivkové vody. Jestliže v tomto období rostlina kvete a dále roste, vyžaduje vláhy více. Jakmile však zastaví svůj růst, zálivku je třeba omezit a zalévat rostlinu musíme jen velmi úsporně.

Počítat je třeba s tím, že na teplejším a světlejším místě je zálivka vždy o něco hojnější, než na temném a chladnějším místě. Druhy rostlin mající měkké a hladké listy, vyžadují obvykle více vláhy než rostliny s tuhými a malými listy. Sukulenty a kaktusy přes zimu obvykle nezaléváme.

pots-716579_640

 

Pozor na výkyvy, extrémy škodí

Stejně tak, jako dlouho trvající přeschnutí kořenových balů, tak i přemokření je pro většinu pokojových rostlin velmi škodlivé. Trvale mokrý substrát je problematický z důvodu rozvoje anaerobních mikroorganismů, které se v něm objevují v důsledku nedostatku vzduchu. Zálivku je dobré provést během rána, aby zemina v nádobě náležitě vyschla. Nepoužívejte ale k zalévání právě natočenou kohoutkovou vodu, je v ní mnoho chlóru a je dosti studená. Natočenou vodu nechejte v nádobě nejprve odstát, vyprchá z ní chór, získá pokojovou teplotu a pak teprve je vhodná k zalévání. Pokud víte, že máte příliš tvrdou kohoutkovou vodu, můžeme ji převařit, nebo změkčit vhodnými prostředky.

Jak na prevenci přemokření

Na prevenci přemokření je třeba myslet již při přesazování rostlin. Na dno květináče je třeba vložit plochý kamínek nebo střep a následně dát drenážní vrstvu. Na tu je nejlepší hrubý říční štěrk. V misce pod květináčem nenechávejte stát vodu. Pokud je v misce voda ještě hodinu po zálivce, vylijte ji.

Chladem trpí i rostliny

I pokojové rostliny mohou trpět chladem od spodu, tedy od spodu květináče, zvláště v případě, je-li půda v něm vlhká. To se může stát i v dobře vytopených bytech. Například u jednoduchých oken bývají teplotní rozdíly hodně velké. Pochopitelně zvlášť choulostivé bývají na chladnou zeminu rostliny původem z exotických oblastí, z tropů. Patří k nim například voskovky, sleziníky, netíky, krosandry, toulitky, guzmánie a většina broméliovitých rostlin. Protože chladná zemina zastavuje u rostlin příjem živin, zastavuje zároveň i jejich růst. To zapříčiňuje ztrátu kvetení u chmelníčků, které jsou původem z tropické Afriky. Pepřince zase stagnují v růstu a fíkusy, žumeny a gloxínie a ještě některé další druhy trpí skvrnitostí listů.

Pozor na větrání, pozor na průvan

Častou příčinou toho, že se pokojovým rostlinám v zimě příliš nedaří, je průvan. Proud studeného vzduchu vnikajícího při větrání do bytu je rovněž velmi škodlivý. U ibišku může způsobovat napadení listovými mšicemi nebo puklicemi. Fikus benjamina nebo kolumnea reagují na proud studeného vzduchu opadáním listů. Druhy vyžadující v letním období vyšší teploty nesmíme tedy ani v zimě držet v chladu. V zimním období se daří v prostředí s nižšími teplotami hlavně citroníkům, oranžovníkům, africkým lipkám, myrtám, araukáriím a některým dalším druhům. Ty je dobré přezimovat v chladných sklenících.